FrankovkaFrankovka, též Fraňkovka, (zkratka Fr, název dle VIVC Blaufränkisch) je starobylá moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, spontánní kříženec odrůdy Gouais Blanc (Heunisch) s doposud nezjištěnou odrůdou.

Gouais blanc (Heunisch weiss) je starobylá moštová odrůda původu Vitis vinifera, dnes pěstovaná pouze na malých plochách převážně na východě Evropy. Po celý středověk, až do poloviny 19. století, byla jednou z nejhojněji pěstovaných odrůd v Evropě. Poskytovala nepříliš kvalitní vína, jako kvantitativní odrůda dávala vysoké výnosy a proto byla velmi oblíbena zvláště mezi poddanými, kteří platili vyráběným vínem daně a desátky. Název „Gouais“ je ostatně odvozen od starého francouzského přídavného jména „gou“, což byl poněkud výsměšný termín, přisuzující odrůdě a vínu roli podřadného pití pro sedláky. Společně s rodinou odrůd Tramín a Pinot je považována za základ moderních středoevropských odrůd. Je rodičem mnoha známých a kvalitních evropských odrůd révy. Genetické výzkumy ukazují, že nejméně 75 dnes pěstovaných odrůd vzniklo spontánním křížením této odrůdy s rodinou odrůd Pinot), jako příklad lze uvést odrůdy Aligoté, Chardonnay či Gamay. Úspěšnost a množství kříženců je vysvětlováno tím, že rodiče jsou geneticky velmi odlišní (rodina Pinot pochází z Burgundska a Gouais blanc odněkud z Panonie) a na vinohradech centrální Francie se obě odrůdy několik století pěstovaly vedle sebe. Odrůda Ryzlink rýnský je naproti tomu křížencem odrůd Gouais blanc x Tramín.

Frankovka je moštová, výjimečně též stolní odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Je to velmi stará odrůda, která má podle některých pramenů německý původ, jiné ovšem považují za její pravlast Dolní Rakousko, odkud se měla rozšířit v 18. století. Podle synonym Lemberger či Limberger by se zase dal odvozovat její původ v okolí města Lemberg, město stejného názvu ovšem leží jak v Německu, v oblasti Rheinland-Pfalz poblíž francouzských hranic, tak ve Slovinsku, pokud pomineme fakt, že se též jedná o německý název města Lvov na Ukrajině. Málo pravděpodobné je tvrzení, že odrůda pochází z Alsaska. Je to kříženec, jedním z jeho rodičů je dle provedené analýzy DNA odrůda Gouais Blanc (Heunisch), druhý rodič nebyl s jistotou stanoven.

V Rakousku byla odrůda roku 2007 pěstována na 2.640 hektarech, což tvoří 5,5% celkové plochy vinic, a to hlavně v oblasti Burgenland (17 % plochy vinic). V Maďarsku je hojná v okolí města Eger, Šoproň a hlavně na jihu země. V Německu byla roku 2007 pěstována na 1.702 ha, hojná je v oblasti Württemberska. Dále je pěstována ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Itálii a v zemích bývalého SSSR, celkově jsou osazené plochy roku 2010 odhadovány na cca 10.000 hektarů.

Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 1941, je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Na Slovensku jsou známé lokality pěstování Bratislava Rača a Levicko, roku 2007 zde byla vysazena na 7,78 % plochy vinic, tedy na 1.176 ha. Ve vinařské oblasti Čechy se pro své pozdní zrání nepěstuje. Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě, roku 1999 byla vysazena na 5 % plochy vinic, roku 2010 na 7,1 % plochy, roku 2007 byla pěstována na 1.308 ha. Hojně se pěstuje ve vinařské podoblasti Velkopavlovické, v okolí Brna a Slovácké, v okolí Bzence, Strážnice a v Podluží. Ve 20. století to byla nejčastěji pěstovaná modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 ji začal nahrazovat Modrý Portugal a později i Svatovavřinecké. Průměrný věk vinic s odrůdou Frankovka v ČR roku 2004 činil 13 let. V současné době ji reprezentuje pět povolených klonů (r. 1988), PO-22/4, PO-275/i, VP-14/4, VP-6/5 a PO-281/E. Udržovateli odrůdy jsou Ing. Alois Tománek, Ing. Miloš Michlovský, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s.r.o.

Český název Frankovka, ale i některá další synonyma jsou odvozena od předpokládaného německého původu odrůdy (Blaufränkisch, Kékfrankos), synonyma Lemberger, Limberger atd. z předpokládaného původu v okolí města Lemberg.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy jsou : Лимбергер, Блауер лимбергер, Широколистный, Кекфранкос, Франковка, Франкиня (vše Rusko), Blanc Doux, Blau Fränkisch, B. Fränkische, Blaufränkisch, Blauer Limberger, Blaufränkische, Blaufranchis, Blaufranchisch, Blue French, Burgund Mare (Rumunsko), Chirokolistny, Černé Skalické, Č. Starosvětské, Č. Muškatel, Čierny Zierfandler, Crna Frankovka (Chorvatsko), C. Moravka, Fernon, Fränkische, Fränkische Schwarz, Franconia (Brazílie, Itálie), Franconia Nera (Itálie), F. Nero, Franconien Bleu, F. Noir, Frankinja, F. Modra, Frankovka Černá, F. Crna, Frühschwartze, Gamay Noire (mylně), Gamé (Bulharsko), Grossburgunder, Imberghem, Imbergher, Jubiläumsrebe, Karmazín, Kék Frankos, Kékfrank, Kékfrankos (Maďarsko), Lampart (ČR, SR), Lemberger (Francie), Limberg, Limberger (Německo, Rakousko, Chile, Francie, Rusko), L. Blauer, L. Noir, Limburger (Kanada), Limburské, Maehrische, Modra Frankinja (Slovinsko), Modry Hyblink, Morávka, Moravské, Muskateller Schwarz, Nagy Burgundi, Nagyburgundi, Neskorak, Neskore, N. Čierne, Noir de Franconie, Oporto, Orna frankovka, Portugais Lerouse, Portugais Rouge, Portugieser Rother, Pozdni, Pozdní Skalické černé, Schwarz Limberger, Schwarze Fraenkische, Schwarzer Burgunder, Schwarzgrobe, Šeřina, Širokolistý, Širokolistnyj, Skalické Černé, Starosvětský Hrozen, Szeleslevelü, Teltfürtü Kékfrankos, Vaghyburgundi, Velké Bugundské, Vojvodino.

Hrozny v kvalitě jakostní se macerují asi 6 dní, aby se zamezilo přílišné akumulaci tříslovin ve víně. Přívlastková kvalita hroznů umožňuje maceraci i déle než 14 dní a pro dosažení plnosti vína i při vyšších teplotách (25 °C). Frankovka má vyšší obsah kyselin, proto má v technologii důležité místo jablečno-mléčná fermentace, která příznivě ovlivňuje plnost aromatického a chuťového dojmu vína.

Ve vínech Frankovky je obecně vždy poněkud více kyselin nežli v ostatních červených vínech a na počátku jsou i třísloviny tvrdší. Tato skutečnost vede producenty kvalitních vín k podstatnějšímu snížení sklizní redukcí hroznů, k prodloužení doby nakvášení rmutu a tím i k získání vyššího extraktu. Současně se vína ponechávají delší dobu vyzrávat v dřevěných sudech či v sudech barrique. Víno v přívlastkových kvalitách je vhodné do archivu k dlouhodobé archivaci. Říká se o něm, že je rozmarné jako nestálá žena a že má všechny její dobré i špatné vlastnosti.

Barva typického vína je světle i tmavě rubínová s fialovými záblesky, v mladém víně je travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně, chuť je tvrdší, s čerstvou kyselinou a vyššími tříslovinami, kořenitá, ovocná, ve vyzrálých vínech hebká a sametová. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, švestky a černé třešně, jádra peckovin a skořici.

V závislosti na vyzrání hroznů může být víno Frankovky běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne. Z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám v kořenité úpravě nebo k některým druhům pizzy.