Veltlínské červené ranéVeltlínské červené rané (zkratka VČR, lidový název Večerka, název dle VIVC Veltliner Frührot) je stará odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín. Autochtonní odrůda pochází pravděpodobně z Dolního Rakouska, z vinařského regionu Thermenregion, kde je dnes pěstována zejména v okolí města Gumpoldskirchen. Vznikla samovolným křížením odrůd Sylvánské zelené a Veltlínské červené.

Veltlínské červené rané je raná až středně pozdní, moštová a místy i stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Genetické studie ukazují, že se jedná, podobně jako u blízce příbuzné odrůdy Neuburské, o spontánní křížení odrůd Sylvánské zelené a Veltlínské červené, u odrůdy Neuburské však bylo mateřskou odrůdou Veltlínské červené. Podle některých starších zdrojů by měla odrůda pocházet ze severoitalského údolí Valtelina, ale v Itálii se prakticky nepěstuje a dnes se soudí, že zde má původ pouze název celé skupiny odrůd.

Za místo původu odrůdy je dnes označováno Dolní Rakousko, okolí města Gumpodskirchen. Zde, v oblasti Thermenregion, se skutečně pěstuje a je rozšířena v celém Dolním Rakousku pod názvy Frühroter Veltliner či Malvasier. V Rakousku byla roku 2007 pěstována na 424 hektarech, tedy asi na 1 % plochy vinic, mimo Thermenregion ještě na jihu oblasti Weinviertel a v regionech Kamptal a Kremstal. Hojná je zejména v okolí Wagramu.

Dále odrůdu najdeme na malých plochách na severu Itálie, v Německo (roku 2007 na 6 ha, region Rheinhessen, v Německu je poprvé zmíněna již roku 1521), ve Francii (roku 2008 na 4 ha, tvoří zde součást vín AOC Vin de Savoie), ve Švýcarsku, v Maďarsku (okolí Šoproně) a na Slovensku (tvoří zde 2 % plochy vinic, rozšířená je zejména v Nitrianské a Malokarpatské oblasti). Celosvětově nepřesahují plochy s touto odrůdou 1.000 hektarů.

Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1952, od tohoto roku je registrována i na Slovensku. V současnosti ji v ČR reprezentuje pět v roce 1985 vybraných a povolených klonů : PO-1/10, PO-3/15, PO-4/15, PO-4/30 a PO-2/24. V ČR je rozšířena hlavně na Moravě, v Mikulovské a Znojemské oblasti, v Dolních Dunajovicích, daří se jí na písčitých půdách na Bzenecku a na Strážnicku, kde tvoří jednu z hlavních odrůd. Roku 1999 tvořil v ČR podíl vinic s touto odrůdou 3,5 % a roku 2010 již pouze 1,3 % plochy veškerých vinic ČR, roku 2007 byla vysazena na 281 ha. V posledních letech se prakticky nově nevysazuje a proto jsou vinice s touto odrůdou u nás nejstarší, roku 2010 v průměru 32 let.

Do našich regionů se VČR rozšířilo z Rakouska, kde jeho pěstování prosazoval někdejší ředitel známé vinařské školy v Klosterneuburgu u Vídně, významný rakouský šlechtitel August Wilhelm von Babo. Odrůdě se podle něho říkalo „Babovina“ nebo „Babotraube“. Vína (nejenom) z této odrůdy se k nám ovšem dovážela již ve středověku, ta z Itálie pod označením Malvasia a byla to pravděpodobně vína s vysokým zbytkem cukru. Jako památka po nich zůstalo rčení “sladké jako malvaz”. Vína odrůdy Veltlínské červené rané ostatně chválili například i Martin Luther a Johann Wolfgang Goethe. Johann Bauhin mu říkal rhaetica podle starověkého kmene Rétů.

Název „Veltlínské“ je odvozen od názvu severoitalského alpského údolí Valtellina (francouzsky Valteline, německy Veltlin) v Lombardii, poblíž hranic se Švýcarskem. Podle některých hypotéz by odsud měla pocházet odrůda Veltlínské červené, která je jakýmsi „zakladatelem“ rodiny odrůd Veltlínské, ostatní odrůdy této rodiny jsou její mutace či kříženci této odrůdy.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Veltlínské červené rané jsou : Babotraube, Babovina, Babův Hrozen, Červený cinyfál, Crvena Babovina, Eperizue, Eperpiros, Eperszölö, Feldinger, Früher Roter Malvasier (Portugalsko), F. R. Veltliner, Frührot, Frühroter Malvasier, F. Veltliner (Rakousko), Hartheunisch Rot, Hellroter Velteliner, Italienischer Malvasier, I. Rother Malvasier, Kalebstraube, Kis Veltelini, Korai piros veltelini, Mährer Roter, Malvasia, M. Nera Precoce, M. Rossa, Malvasie Rouge d´Italie, Malvasier, M. Frührot (Itálie), M. Italienisch, Malvazia, M. Krasnaja, M. Rozovaja, Malvazinka, Malvazija Krasna (Bulharsko), Malvazské Rané, Malvoisie de Lasseraz, M. du Chautagne, M. du Po, M. Rosé, M. Rouge (Itálie), Masový Hrozen, Morillon Rouge, M. R. d´Italie, Ostitalienischer Malvasier, Piros Malvazia, Printschtraube, Rani Crveni Veltlinac (Chorvatsko), Ranna Babovina, Rojal (Španělsko), R. Rose d´Italie, Rose d´Espagne, Roter Harteinisch, Rother Malvasier, R. Rampfler, R. Zierfahnler, R. Zierfandler, Skorý Červený Muskatel, Uva Rosa, Valteliner (Rouge) Précoce, Veltliner Frührot, V. Mahrer Roter, V. (Rouge) Precoce, Veltelini Korai Piros (Maďarsko), Veltlinac (Crveni) Rani, Velteliner Frührot (Francie), Veltliner Rosso Precoce (Itálie), Veltlínské červené skoré, Večerka.

Technologii výroby vína je třeba zaměřit na zvýraznění aromatického projevu a zachování svěží kyseliny k chuťovému dojmu vína. Proto je vhodné důkladnější odkalení moštu, aplikace čisté kultury kvasinek a kvašení při nižších teplotách. To pomůže získat svěží a dobře pitelné víno. Vzhledem k nízkému obsahu kyselin zraje víno poměrně rychle a proto se ho často využívá k urychlení zrání cuvée vín s odrůdami pozdními (Ryzlink vlašský). Protože vína postrádají osobitý výraz, jsou méně oblíbená. Výjimkou jsou u nás vína ze severněji položených vinic jižní Moravy, kterým na určité osobitosti nechybí.

Typická vína jsou zlatožlutá, neutrální vůně, při vyšší cukernatosti moštů se objevují mandlové až medové tóny. Chuť je plná, jemně ovocitá až kořenitá, širší a extraktivní, s jemnou kyselinkou ba se středním až vyšším obsahem alkoholu. Ve vůni a chuti můžeme hledat směs zahradního ovoce, mandle, med, chlebnatost. Vhodnost k archivaci je malá, vína se pijí většinou mladá, brzy ztrácí buketní látky a mají sklon k madeirizaci. Zrání vína pokračuje velmi rychle, a proto se musí brzy lahvovat.

Pro časné vyzrávání a nízký obsah kyselin je VČR oblíbenou odrůdou k výrobě burčáku. Je také jednou ze tří „bílých“ odrůd, určených k výrobě Svatomartinského.

Většinou se vína Veltlínského červeného raného doporučují k běžné denní stravě, například k masu s omáčkami, hutným polévkám a studeným mísám.