ZweigeltrebeZweigeltrebe (zkratka Zw, název dle VIVC Zweigeltrebe Blau) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín. Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1922 ve Spolkovém ústavu pro vinařství a ovocnářství v rakouském Klosterneuburgu. Odrůdu vyšlechtil Fritz Zweigelt křížením odrůd Svatovavřinecké (St. Laurent) a Frankovka (Blaufränkisch).

Zweigeltrebe je středně pozdní, moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera). Byla vyšlechtěna roku 1922 bývalým ředitelem vinařské školy a vinařského ústavu v rakouském Klosterneuburgu, Fritzem Zweigeltem, křížením odrůd Svatovavřinecké (St. Laurent) a Frankovka (Blaufränkisch). O její rozšíření v Rakousku se později zasloužil legendární vinař Dr. Lenz Moser a nyní je zde nejrozšířenější modrou odrůdou. Pěstována je zde především ve vinařských regionech Neusiedlersee a Dolní Rakousko, roku 2009 byla pěstována na 14,1 % plochy vinic, roku 2007 na 6.535 hektarech.

Zweigeltrebe se s úspěchem pěstuje i v jiných částech Evropy. V Maďarsku je vysazeno na necelých 2.000 hektarech vinic, v Německu byla roku 2007 pěstována na 2.798 ha, dále ji najdeme ve Švýcarsku roku 2007 na 14 ha, v Chorvatsku, Slovinsku a v Srbsku. Pár hektarů Zweigeltu objevíte dokonce i za Lamanšským průlivem, v chladné Anglii a v kanadských provinciích Ontario a Britská Kolumbie. Nedávno se „Zweigelt“ ujal na nově vysázených vinicích v Belgii.

V druhé polovině 60. let se začala pěstovat i v bývalém Československu, nejvíce na Moravě. Pro zajímavé biologické vlastnosti, hlavně pěstitelské, byla roku 1980 zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky, od téhož data je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. V ČR má odrůda nejvyšší zastoupení na Mostecku, Brněnsku, Mutěnicku a Strážnicku, nedaří se jí na Čáslavsku. Podíl vinic v ČR roku 1999 byl 2,5 %, roku 2010 již 4,9 %, celkově byla roku 2004 vysazena na 883 ha. Průměrné stáří vinic činilo roku 2010 asi 16 let. Na Slovensku byla roku 2004 vysazena na 70 hektarech, tedy na 0,46 % plochy vinic.

Roku 2006 u nás bylo registrováno pět klonů odrůdy, udržovateli jsou Ing. Alois Tománek, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice a ŠSV Velké Pavlovice.

Zweigeltrebe přesvědčilo i ty vinaře, kteří modrým odrůdám příliš nevěřili. Jen v letech 1996 až 2002 byla v ČR tato odrůda nově vysazena na 211 hektarech vinic. V roce 2002 bylo v tuzemsku například vypěstováno téměř 150.000 sazenic Zweigeltrebe!

Friedrich Zweigelt nejprve pojmenoval odrůdu „Rotburger“, což je kombinace barvy (Rot) a původu (Klosterneuburg), teprve roku 1975 dostala na počest šlechtitele svůj současný název (v Rakousku je nazývána Zweigelt). Původní název „Rotburger“ totiž sváděl k záměně s modrou odrůdou Rotberger, německým křížencem odrůd Trolínské (Schiava Grossa) x Ryzlink rýnský, která je na malých plochách rozšířena v Německu.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Zweigeltrebe jsou : Цвейгельтребе, Цвейгельт, Цвайгельт, Клостернойбург 71, Ротбургер (vše Rusko), Blaue Zweigeltrebe, Blauer Zweigelt, Cveigelt, Cvejgelt Rebe (Bulharsko), Dr. Pinot Noir, Kék Rotburger, Klosterneuburg 71, K. 181-2-71, Rotburger (Rakousko), Zeigel (Bulharsko), Zweigelt (Rakousko), Zweigeltova réva, Zweigelt Blau (Itálie), Zweigelt szölö (Maďarsko).

Z vyšších sklizní jsou vína hrubá. Třapinu je třeba při zpracování hroznů odstranit, je totiž bohatá na chlorofyl a nesmí se vyluhovat do moštu. Jinak jsou vína neharmonicky trpká. Při zpracování hroznů v přívlastkové kvalitě využíváme delší maceraci při teplotách nad 25°C pro optimální extrakci barvy a taninů a pro zajištění plnosti chuti. Takové víno by mělo zrát v sudech, v klasických, velkoobjemových dřevěných, nebo i v sudech barrique. Biologické odbourávání kyseliny jablečné je nenahraditelnou součástí technologie. Výsledný produkt by měl mít výrazné aroma, jemné taniny a vysokou plnost v chuti. Hrozny v jakostních kategoriích zpracováváme krátkodobou macerací, 5-7 dní. Vína tohoto typu často zrají v nerezových tankách, za pomoci mikrooxidace dávkovači kyslíku.

Z odrůdy se často vyrábějí i rosé, technologie výroby často vyžaduje pouze několikahodinovou maceraci, okamžité lisování a výrobu přísně reduktivní metodou pro zachování kvality, barvy a svěžesti.

Barva odrůdového vína je temně rubínově červená, vůně jemná, může připomínat Svatovavřinecké, objevíme v ni třešně, višně či švestky, chuť u mladého vína může být hrubší a drsná, po vyzrání velmi jemná, harmonická, s jemnou tříslovinkou a určitou přímočaře pevnou řízností. Při vysokých úrodách hroznů je víno této odrůdy hrubé, kyselejší a méně barevné. Z dobře vyzrálého hrozna však poskytuje tmavě zabarvené, granátové víno se zábleskem fialek. Aroma mladého vína se poměrně rychle zušlechťuje, víno však musí zrát v dřevěném sudu (nemusí být barikový). Po roce zrání pak překvapí ovocně kořenitou vůní a hebkou, sametovou chutí. Ve vůni a chuti můžeme hledat ostružiny, višně, višňový kompot, lesní ovoce. Víno z této odrůdy je vhodné též ke scelování. Odrůdová vína jsou vhodná ke střednědobé archivaci.

Vína doprovázejí bez problémů nejrůznější masité pokrmy i vydatné sýry, případně těstoviny. Vhodná jsou k jemně kořeněnému masu, bažantu, biftekům. K „zweiglu“ si dopřejme například hovězí v karamelo-švestkové omáčce či jemné, vysoce jakostní a drahé tvrdé sýry.